Přehled výzkumných skupin
prof. Dr. Ing. Juraj Kosek
Juraj Kosek se specializuje na témata od polymerů přes matematické modelování až po oblasti související s obnovitelnými zdroji energie a recyklací materiálů. Mezi současné průkopnické projekty patří řízené elektrostatické nabíjení plastů a jeho využití v recyklaci, příprava ochranného samo-čistícího štítu fotovoltaických panelů, řízení morfologie membrán pro upgrade bioplynu na metan či palivové články kov-vzduch.
To vše je podloženo širokými pedagogickými aktivitami včetně například kvantitativního objasňování šíření aerosolů v současné pandemii. Juraj Kosek se během post-dok pobytu v USA (1995-1997) podílel na vývoji softwarového balíku pro návrh a řízení polymeračních reaktorů využívaného všemi velkými petrochemickými společnostmi z celého světa.
prof. M.Sc. Karel Friess, Ph.D.
Karel Friess působí na Ústavu fyzikální chemie Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze od roku 2000. Jeho výzkumná práce je zaměřena na vývoj, charakterizaci, modifikaci a testování nových unikátních membránových materiálů určených pro cílené separace plynů, par i kapalin. Od roku 2011 vede Laboratoř membránových separačních procesů (LMSP) na Fakultě chemicko-inženýrské (FCHI) VŠCHT Praha.
V letech 2009-2012 byla jeho pracovní skupina zapojena do řešení evropského projektu 7.rámce (7FW projekt DoubleNanoMem), čímž se etablovala mezi přední membránové skupiny spolupodílejících se na vývoji nových typů membránových materiálů, které představují průlom v dané oblasti a publikované práce mají velký ohlas v membránové komunitě.
prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D.
Prof. František Štěpánek je absolventem VŠCHT Praha a Université Pierre et Marie Curie v Paříži. Má zkušenosti ze spotřebitelského průmyslu (Unilever R&D) a dlouholetého působení na Imperial College v Londýně. Za svou práci získal řadu ocenění, mj. Cenu Siemens pro nejlepšího pedagogického pracovníka, Cenu Rektora VŠCHT, Cenu nadačního fondu Neuron, Cenu Friedricha Wilhelma Bessela, Cenu Philipa Leverhulma za inženýrské vědy, Moultonovu Medaili udělovanou Institutem chemických inženýrů za nejlepší publikaci, nebo Fulbrightovo stipendium. Na VŠCHT vede výzkumnou skupinu Chobotix a aktuálně působí v roli vedoucího Ústavu chemického inženýrství.
Současný výzkum je zaměřen na přípravu strukturovaných mikro- a nano-částic pro zapouzdření a řízené uvolnění účinných látek, zejména léčiv. Dále jsou připravovány lipidické částice (lipozomy), porézní křemičité částice, magnetické částice, polymerními částice přírodního původu a jejich skladba do složitějších struktur, které umožňují kombinovat větší počet účinných látek například pro personalizovanou terapii. Ve spolupráci s průmyslovými partnery jsou též vyvíjeny procesy pro industriální výrobu inovativních lékových forem a matematické modely jejich chování in vitro a in vivo".
prof. Ing. Miroslav Šoóš, Ph.D.
Prof. Ing. Miroslav Šoóš, Ph.D., absolvoval magisterské štúdium na Fakulte chemickej a potravinárskej technológie STU v Bratislave v odbore Chemické inžinierstvo a riadenie procesov. Po ukončení doktorského štúdia v odbore Chemické inžinierstvo na STU Bratislava (2001) nastúpil na ETH Zurich na pozíciu výskumníka a neskoršie na pozíciu odborného asistenta.
Po dobu jeho pôsobení na ETH Zurich bol zodpovedný za riešenie celej rady vedeckých projektov zameraných na prípravu poréznych materiálov a ich použitie pri separácii biomolekúl, modelovanie viacfázového toku v miešaných aparátoch ako aj vybudovanie biolaboratória zameraného na štúdium a optimalizáciu podmienok pro kultivovanie buniek produkujúcich monoklonálne protilátky. V roku 2015 sa habilitoval v odbore Chemické inžinierstvo na VŠCHT Praha, kde v súčasnej dobe vedie Laboratórium Bioinžinierstva a pokročilých funkčných materiálov.
doc. RNDr. Ing. Pavel Řezanka, Ph.D.
Vystudoval magisterské studium na FCHI VŠCHT (analytická chemie) a PřF UK (organická chemie). Na VŠCHT dále pokračoval v doktorském studiu a v roce 2014 se tam i habilitoval. Od roku 2019 působí na pozici proděkana pro vědu a výzkum. Věnuje se středoškolské mládeži ať už jako autor a recenzent úloh pro Chemickou olympiádu, tak jako organizátor Korespondenčního Semináře Inspirovaného Chemickou Tematikou.
S výzkumem začal v oblasti nanomateriálů, konkrétně nanočástic, po té ho rozšířil na separační techniky, konkrétně na chirální separace kapilární elektroforézou, a od roku 2018 se stal vedoucím Skupiny radioanalytických metod.
doc. Ing. Zdeněk Slouka, Ph.D.
Zdeněk Slouka získal v roce 2004 titul inženýr a o čtyři roky později titul Ph.D. v oboru chemické inženýrství na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V letech 2010 až 2014 absolvoval postdoktorský pobyt na americké univerzitě Notre Dame, kde se podílel na výzkumu mechanismu průniku malarických parazitů do červených krvinek a dále na vývoji DNA/RNA biosenzorů pro detekci patogenní bakterie Escherichia Coli a také miRNA spojené s výskytem karcinomu ústní dutiny.
Od roku 2015 působí jako učitel na Ústavu chemického inženýrství na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, od roku 2019 je vedoucím Laboratoře mikrochemického a biochemického inženýrství. V rámci této laboratoře řeší ZS vědecká témata spojená s mikrofluidními technologiemi. Tyto technologie používá v následujících oblastech výzkumu: (i) membránové separace s vnějším vloženým elektrickým polem, (ii) charakterizace iontově-výměnných systémů, (iii) inženýrství enzymových reakcí, (iv) elektrokinetické jevy, a (v) technologie pro tzv. diagnostiku v místě léčby (z anglického point-of-care diagnostics).
Ing. Alexandr Zubov, Ph.D.
Saša Zubov měl během svých doktorských studií (obhajoba 2014, VŠCHT Praha) jedinečnou možnost spolupracovat s firmou BASF na vývoji matematického modelu emulzní polymerace (jedna z metod výroby disperzí nanočástic). Léta 2015-2018 strávil jako postdoktorand na Dánské technické univerzitě (DTU), kde kromě administrace evropského projektu spolupracoval na několika různých projektech věnovaných modelování (např. čistírny odpadních vod, ampérometrické biosensory, průmyslové zpracování tuků/olejů). Díky stáži na DTU si uvědomil, jak moc se na VŠCHT naučil, a proto se nakonec rozhodl vrátit zpět na svou alma mater.
Ve výzkumu se zabývá především procesním inženýrstvím a matematickým modelováním v souvislosti s: optimalizací a řízením průmyslových procesů, reakčně-transportními jevy a vývojem morfologie v nano/mikro-strukturovaných materiálech, polymeračním reaktorovým inženýrstvím a matematickým popisem morfologie. Většina řešených problémů by se dala popsat jako snaha o nalezení vztahu mezi podmínkami výrobního procesu, strukturou materiálu na nano/mikro-měřítku a jeho výslednými technickými vlastnostmi (anglicky "structure-property relationship").
Ing. Viola Tokárová, Ph.D.
Viola Tokárová obhájila svou disertační práci na VŠCHT Praha v roce 2014 v oboru chemické inženýrství. V letech 2015-2017 působila jako postdok na McGill Univerzitě v kanadském Montrealu, kde se zabývala bakteriálním pohybem a jeho využitím při řešení složitých matematických problémů (biokomputace) nebo při řešení dopravních problémů (biosimulace). V roce 2017 získala juniorský projekt GAČR a založila Laboratoř biomimetického inženýrství a působí jako odborný asistent na Ústavu chemického inženýrství, VŠCHT Praha.
Ve své výzkumné činnosti se zabývá propojením biomimetiky a principů chemického inženýrství. Biomimetika se zabývá porozuměním přírodních konceptů a technologických řešení, které byly v rámci evolučního procesu vytvářeny k zajištění konkurenceschopnosti různorodých organismů, a jejich převodem do nových aplikací. Laboratoř biomimetického inženýrství se aktivně zabývá přípravou tělu vlastních částic pomocí mikrofluidiky, tvorbou udržitelných antibakteriálních systémů a funkčních povrchů inspirovaných strukturou křídel hmyzu.
Ing. Marcela Dendisová, Ph.D.
Ing. Dendisová se od začátků studií na VŠCHT zaměřila na analytickou chemii a velmi brzy na využití spektroskopických technik ke studiu molekulárních vrstev na plasmonických površích. Po obhájení doktorského studia se na Ústavu fyzikální chemie podílí na výuce jednak fyzikální chemie teoreticky i prakticky v laboratořích a jednak spektroskopických, mikroskopických a nanoskopických technik v dalších stupních studia.
Ve svém výzkumu se zaměřuje na vývoj a využití plasmonických mikro a nanostrukturovaných materiálů ke studiu adsorbovaných vrstev a procesů probíhajících na takových površích s mikro až nanometrickou přesností.
RNDr. Ivan Řehoř, Ph.D.
Ivan Řehoř vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK, poté působil jako vědecký asistent na UOCHB ve skupině Petra Cíglera (2010-2014). Následně odjel na posdoc na Utrecht University (2015-2017) jako Marie Currie fellow. Od roku 2018 působí na Ústavu chemického inženýrství VŠCHT.
Ve své skupině kombinuje chemické a litografické přístupy a tvoří interaktivní programovatelné hydrogelové mikročástice, které slouží například jako mikroskopičtí měkcí roboti, stavební jednotky umělých tkání, či jako in-vivo senzory.